Do Prahy jsme se vlakem vydaly (Jana a Liba) na výstavu o starověkém Egyptu . Při kupování lístku v Národním muzeu nás paní upozornila, že fronta je minimálně na dvě hodiny, nelze si v ní sednout ani není kam jít na záchod. Časové lístky neexistují. Přesunuly jsme se do Paláce Kinských na výstavu Rembrandt : Portrét člověka. Tady byla fronta taky. Po 1,5 hodině čekání jsme se dočkaly a mohli si v téměř liduprázdných sálech (povoleno jen 40 lidí) kochat obrazy a grafikami tohoto génia a jeho současníků. Pak jsme se prošli po liduprázdné Praze. Cizinci tu nejsou, ale žebráci jo. Nikdy nepochopím, že to radním, policii a městské policii nevadí. Navíc, pod hnědými kápěmi nejsou žádní staříci, ale mladí muži v pěkném oblečení, jak jsme loni zjistili.

V sobotu jsme se s kamarády vydali na tradiční vycházku do okolí Rosic.