Zdraví a počasí nám nedovolilo jít vandrem, tak jsme jeli na potlach autem s cílem dívat se místa, kde jsme několikrát byli, novýma očima. Jako se díváme na místa v cizině, kde jsme poprvé.

Cestou jsme se zastavili v Moravském Krumlově. Zámek se rozpadá, na velkém náměstí jsme v pošmourném podzimním dni sami. Opravdu nevypadá to tu jako důstojné místo pro Muchovu Moravskou epopej.

V Jevišovicích bylo vylidněno, ale bylo se na co dívat. Z centra jsme došli k  jedné z nejstarších kamenných přehrad ve střední Evropě.

Starý zámek je klasika, konečně je upravené celé jeho okolí. Ovšem Nový zámek (dnes Domov seniorů) a 22 mytologických soch okolo, to je parádní. 

Původně na tomto místě nechal postavit Raduit de Souchez lovecký zámeček v 80.letech 17. století. Parcelu dostal darem za to, jak statečně vedl obranu Brna proti Švédům. Je to ten, co nechal poledne zvonit v jedenáct hodin.

Jeho nástupci si tu postavili zámeček a z louckého kláštera sem přestěhovali barokní sochy. Škoda, že u nich nejsou popisky, kdo je kdo, mnohé mytologické osoby jsme nepoznali.

Od řeky Jevišovky jsme už pokračovali na potlach pěšky. Komorní potlach s rodinnou atmosférou, tak to má osada Tortuga. Díky Ludvo a ostatní. A to místní medové pivo bylo fakt luxusní.